pravomoc
pravomoc (Tschechisch)
Substantiv, f
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | pravomoc | pravomoci pravomoce |
Genitiv | pravomoci pravomoce |
pravomocí |
Dativ | pravomoci | pravomocím pravomocem |
Akkusativ | pravomoc | pravomoci pravomoce |
Vokativ | pravomoci | pravomoci pravomoce |
Lokativ | pravomoci | pravomocích pravomocech |
Instrumental | pravomocí | pravomocemi |
Worttrennung:
- pra·vo·moc
Aussprache:
- IPA: [ˈpravɔmɔts]
- Hörbeispiele: pravomoc (Info)
Bedeutungen:
- [1] Recht: Berechtigung, Rechtsgewalt auszuüben; Befugnis, Rechtsbefugnis, Gewalt, Rechtskraft
Synonyme:
- [1] oprávnění
Beispiele:
- [1] Valná hromada je oprávněna jmenovat jednatele společnosti a určit či změnit rozdělení pravomocí mezi jednateli.
- Die Gesellschafterversammlung ist berechtigt, Geschäftsführer zu bestellen und die Befugnisverteilung unter den Geschäftsführern zu bestimmen oder zu verändern.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] překročit své pravomoci — seine Befugnisse überschreiten, udělit/udělovat pravomoc — Befugnis erteilen, soudní pravomoc — Gerichtsbarkeit
Wortfamilie:
- pravomocný, právo
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „pravomoc“
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „pravomoc“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „pravomoc“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „pravomoc“
- [*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „pravomoc“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.