náruč
náruč (Tschechisch)
Substantiv, f
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | náruč | náruče |
Genitiv | náruče | náručí |
Dativ | náruči | náručím |
Akkusativ | náruč | náruče |
Vokativ | náruči | náruče |
Lokativ | náruči | náručích |
Instrumental | náručí | náručemi |
Alternative Schreibweisen:
- náručí
Aussprache:
- IPA: [ˈnaːrʊt͡ʃ]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] Raum zwischen den nach vorne gestreckten Händen; die Arme
- [2] Menge, die in den oben genannten Raum passt; Armvoll
Synonyme:
Beispiele:
- [1] Chování dětí v náruči přispívá k jejich uklidnění.
- Das Wiegen von Kindern in den Armen trägt zu ihrer Beruhigung bei.
- [2]
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] držet v náruči
Wortfamilie:
- náručí, ruka
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „náruč“
- [1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „náruč“
- [1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „náruč“
- [1, 2] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „náruč“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.