nepřítel

nepřítel (Tschechisch)

Substantiv, m

Singular Plural
Nominativ nepřítel nepřátelé
Genitiv nepřítele nepřátel
Dativ nepřítelovi
nepříteli
nepřátelům
Akkusativ nepřítele nepřátele
Vokativ nepříteli nepřátelé
Lokativ nepřítelovi
nepříteli
nepřátelích
Instrumental nepřítelem nepřáteli

Worttrennung:

ne·pří·tel

Aussprache:

IPA: [ˈnɛpr̝̊iːtɛl]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Person, die jemanden hasst und versucht, ihm zu schaden; Feind
[2] größere (militärische) Gruppe mit angriffslustiger, gegnerischer Einstellung gegen jemanden; Feind

Synonyme:

[1] protivník, soupeř

Gegenwörter:

[1, 2] přítel

Beispiele:

[1] Ředitele konkurenční firmy vždy považoval za svého nepřítele.
Den Leiter der konkurrierenden Firma hielt er immer für seinen Feind.
[2] Nepřítel se opevnil na protilehlém břehu a začal budovat zákopy.
Der Feind verschanzte sich am gegenüber liegenden Ufer und begann Gräben auszuheben.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] úhlavní nepřítel — Erbfeind
[2] obrátit nepřítele na útěk — den Feind in die Flucht schlagen

Wortfamilie:

přítel, nepřátelský

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „nepřítel
[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „nepřítel
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „nepřítel
[1, 2] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „nepřítel
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalnepřítel
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.