protivník

Aussprache:

IPA: [ˈprɔcɪvɲiːk]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Person oder Institution/Organisation, die gegenteilige Interessen verfolgt; Gegner, Widersacher, Feind

[2] Person oder Personengruppe, gegen die jemand einen sportlichen Wettkampf führt; Gegner, Konkurrent, Gegenspieler

Synonyme:

[1] soupeř, nepřítel, sok, rival, konkurent, odpůrce

[2] soupeř, protihráč

Gegenwörter:

[1] spolubojovník

[2] spoluhráč

Weibliche Wortformen:

[1, 2] protivnice

Beispiele:

[1] „Pokud nás historie něco naučila, pak že nejnebezpečnějšího nepřítele představují infekční nemoci: Nezastaví je sebelepší obrana a dokážou napáchat větší škody než kdejaká přírodní katastrofa či nejschopnější protivník.“[1]

Wenn uns die Geschichte etwas gelehrt hat, dann dies, dass Infektionskrankheiten den gefährlichsten Feind darstellen: selbst der beste Schutz kann ihnen nicht Einhalt gebieten, sie verursachen größere Schäden als jede Naturkatastrophe oder der fähigste Gegner.

[2] Oba týmy čekaly na chybu protivníka a tak moc šancí v druhé třetině nebylo.

Beide Teams warteten auf einen Fehler des Gegners und so gab es nicht viele Chancen im zweiten Drittel.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] válečný protivník — Kriegsgegner, politický protivník — politischer Gegner

Wortfamilie:

protivný

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „protivník“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „protivník“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „protivník“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „protivník“

Quellen: