soupeř
soupeř (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | soupeř | soupeři |
Genitiv | soupeře | soupeřů |
Dativ | soupeřovi soupeři |
soupeřům |
Akkusativ | soupeře | soupeře |
Vokativ | soupeři | soupeři |
Lokativ | soupeřovi soupeři |
soupeřích |
Instrumental | soupeřem | soupeři |
Worttrennung:
- sou·peř
Aussprache:
- IPA: [ˈsɔʊ̯pɛr̝̊]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] Person, gegen die die erwähnte Person kämpft; Gegner, Widersacher, Rivale
- [2] Person oder Personengruppe, gegen die die erwähnte Person einen sportlichen Wettkampf führt; Gegner, Konkurrent
Synonyme:
Gegenwörter:
- [1] spolubojovník
- [2] spoluhráč
Beispiele:
- [1] Před soubojem si pečlivě vyčistil zbraň, nabil a pak se postavil sto kroků od soupeře.
- Vor dem Duell reinigte er sorgfältig die Waffe, lud sie und stellte sich hundert Schritte vom Gegner entfernt auf.
- [2] Domácí tým se sice snažil, ale proti obraně soupeře neměl šanci, takže nevstřelil ani jednu branku.
- Die Heimmannschaft bemühte sich zwar, aber gegen die Verteidigung des Gegners hatte sie keine Chance, sie erzielte alsdann kein einziges Tor.
Wortfamilie:
- soupeřit
Übersetzungen
[2]
|
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „soupeř“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „soupeř“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „soupeř“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „soupeř“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.