nováček

nováček (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ nováček nováčci
nováčkové
Genitiv nováčka nováčků
Dativ nováčkovi
nováčku		 nováčkům
Akkusativ nováčka nováčky
Vokativ nováčku nováčci
nováčkové
Lokativ nováčkovi
nováčku		 nováčcích
Instrumental nováčkem nováčky

Aussprache:

IPA: [ˈnɔvaːt͡ʃɛk]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] jemand, der eine Tätigkeit, Arbeit beginnt; Anfänger, Neuling
[2] jemand, der den Wehrdienst aufgenommen hat; Rekrut

Synonyme:

[1] začátečník

Beispiele:

[1] Jihočeská univerzita přivítá 3000 nováčků.
Die Universität Südböhmen begrüßt die 3000 Neulinge.
[2] Česká armáda přitvrdila základní tříměsíční výcvik pro nováčky, kteří se chtějí stát profesionály.
Die tschechische Armee verschärfte die dreimonatige Grundausbildung für Rekruten, die professionelle Soldaten werden wollen.

Wortfamilie:

nový

Übersetzungen
 [1] jemand, der eine Tätigkeit, Arbeit beginnt
 [2] jemand, der den Wehrdienst aufgenommen hat
Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „nováček“
[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „nováček“
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „nováček“
[1, 2] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „nováček“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.