odstěhovat se
odstěhovat se (Tschechisch)
Verb, perfektiv
Aspekt | ||
imperfektives Verb | perfektives Verb | |
---|---|---|
— | odstěhovat se | |
Zeitform | Wortform | |
Futur | 1. Person Sg. | odstěhuji se, odstěhuju se |
2. Person Sg. | odstěhuješ se | |
3. Person Sg. | odstěhuje se | |
1. Person Pl. | odstěhujeme se | |
2. Person Pl. | odstěhujete se | |
3. Person Pl. | odstěhují se, odstěhujou se | |
Präteritum | m | odstěhoval se |
f | odstěhovala se | |
Partizip Perfekt | odstěhoval se | |
Partizip Passiv | — | |
Imperativ Singular | odstěhuj se | |
Alle weiteren Formen: Flexion:odstěhovat se |
Anmerkung zum Aspekt:
- Dieses perfektive, vollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung abgeschlossen ist und nur einmalig stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.
Nebenformen:
- veraltet: odstěhovati se
Worttrennung:
- od·stě·ho·vat se
Aussprache:
- IPA: [ˈɔtstjɛɦɔvat͡sɛ]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] reflexiv, intransitiv: den Wohnort wechseln; an einen Ort ziehen, umziehen, übersiedeln
Beispiele:
- [1] „Tam že se nyní s rodinou odstěhuje, manžel pak vždy jen přes léto že tam bude, když i paní kněžna se tam zdržuje.“[1]
- Dorthin werde sie nun mit ihrer Familie ziehen, ihr Mann jedoch würde nur allsommerlich, während des Aufenthaltes der Fürstin hinauskommen.
Übersetzungen
[1]
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „odstěhovat“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „odstěhovati“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „odstěhovati“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „odstěhovat se“
Quellen:
- Božena Němcová: Babička. Obrazy venkovského života. Jaroslav Pospíšil, Praha 1855 (Google Books), Seite 8.
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.