omluva

omluva (Tschechisch)

Substantiv, f

Singular Plural
Nominativ omluva omluvy
Genitiv omluvy omluv
Dativ omluvě omluvám
Akkusativ omluvu omluvy
Vokativ omluvo omluvy
Lokativ omluvě omluvách
Instrumental omluvou omluvami

Worttrennung:

omlu·va

Aussprache:

IPA: [ˈɔmlʊva]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] ein Ersuchen um Verzeihung: Entschuldigung

Herkunft:

vom Verb omluvit

Synonyme:

[1] omluvení, ospravedlnění, výmluva

Beispiele:

[1] Stěžovatel se nedostavil bez omluvy k soudu.
Der Beschwerdeführer erschien ohne eine Entschuldigung bei Gericht nicht.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] řádná omluva (rechtmäßige Entschuldigung)

Wortbildungen:

omluvný

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „omluva
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „omluva
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „omluva
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „omluva
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.