omluva
omluva (Tschechisch)
Substantiv, f
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | omluva | omluvy |
Genitiv | omluvy | omluv |
Dativ | omluvě | omluvám |
Akkusativ | omluvu | omluvy |
Vokativ | omluvo | omluvy |
Lokativ | omluvě | omluvách |
Instrumental | omluvou | omluvami |
Worttrennung:
- omlu·va
Aussprache:
- IPA: [ˈɔmlʊva]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] ein Ersuchen um Verzeihung: Entschuldigung
Herkunft:
- vom Verb omluvit
Synonyme:
- [1] omluvení, ospravedlnění, výmluva
Beispiele:
- [1] Stěžovatel se nedostavil bez omluvy k soudu.
- Der Beschwerdeführer erschien ohne eine Entschuldigung bei Gericht nicht.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] řádná omluva (rechtmäßige Entschuldigung)
Wortbildungen:
- omluvný
Übersetzungen
[1] ein Ersuchen um Verzeihung: Entschuldigung
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „omluva“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „omluva“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „omluva“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „omluva“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.