osvědčit se

osvědčit se (Tschechisch)

Verb, perfektiv

Aspekt
imperfektives Verb perfektives Verb
osvědčovat se osvědčit se
Zeitform Wortform
Futur 1. Person Sg.osvědčím se
2. Person Sg.osvědčíš se
3. Person Sg.osvědčí se
1. Person Pl.osvědčíme se
2. Person Pl.osvědčíte se
3. Person Pl.osvědčí se
Präteritum mosvědčil se
fosvědčila se
Partizip Perfekt  osvědčil se
Partizip Passiv  
Imperativ Singular  osvědči se, osvědč se
Alle weiteren Formen: Flexion:osvědčit se

Anmerkung zum Aspekt:

Dieses perfektive, vollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung abgeschlossen ist und nur einmalig stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.

Aussprache:

IPA: [ˈɔsvjɛtt͡ʃɪt͡sɛ]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] über einen längeren Zeitraum und in der Erprobung/Praxis zeigen, dass etwas oder jemand geeignet ist; sich bewähren, sich erweisen

Synonyme:

[1] prosadit se, uplatnit se

Beispiele:

[1] Mnoho zlepšovacích návrhů se v praxi vůbec neosvědčilo.
Viele Verbesserungsvorschläge haben sich in der Praxis überhaupt nicht bewährt.

Wortfamilie:

osvědčení, osvědčený, osvědčit

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „osvědčit
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „osvědčiti se
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „osvědčiti se
[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „osvědčit se
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.