příbor

příbor (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, unbelebt
Singular Plural
Nominativ příbor příbory
Genitiv příboru příborů
Dativ příboru příborům
Akkusativ příbor příbory
Vokativ příbore příbory
Lokativ příboru příborech
Instrumental příborem příbory

Worttrennung:

pří·bor

Aussprache:

IPA: [ˈpr̝̊iːbɔr]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Küchenwerkzeug, mit dem man isst: Besteck, Essbesteck
[2] Küchengeschirr, aus dem man isst: Gedeck

Synonyme:

[2] servis

Oberbegriffe:

[1] náčiní

Unterbegriffe:

[1] lžíce, lžička, vidlička, nůž

Beispiele:

[1] V Japonsku příbor se nepoužívá.
In Japan wird kein Besteck verwendet.
[2] Prostřela jeden příbor navíc.
Sie legte um ein Gedeck mehr auf.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] stříbrný příbor (Silberbesteck), položit příbor (das Besteck niederlegen)

Wortbildungen:

příborový, příborník, Příbor

Übersetzungen
 [1] Küchenwerkzeug, mit dem man isst: Besteck, Essbesteck
 [2] Küchengeschirr, aus dem man isst: Gedeck
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „příbor“
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „příbor“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „příbor“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „příbor“
[1, 2] centrum - slovník: „příbor“
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „příbor“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.