příkaz
příkaz (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | příkaz | příkazy |
Genitiv | příkazu | příkazů |
Dativ | příkazu | příkazům |
Akkusativ | příkaz | příkazy |
Vokativ | příkaze | příkazy |
Lokativ | příkaze příkazu |
příkazech |
Instrumental | příkazem | příkazy |
Worttrennung:
- pří·kaz
Aussprache:
- IPA: [ˈpr̝̊iːkaz]
- Hörbeispiele: příkaz (Info)
Bedeutungen:
- [1] autoritäre Aufforderung, deren Erfüllung erwartet wird; Auftrag, Anweisung, Befehl
- [2] Informatik: Textnachricht, die eine Aktion im PC erfordert; Befehl, Anweisung
Synonyme:
Beispiele:
- [1] Příkazy vydává velitel, ostatní musejí poslouchat.
- Der Kommandant gibt Anweisungen, die anderen müssen gehorchen.
- [2] Změnit aktuální cestu lze na povelové řádce pomocí příkazu cd.
- Der aktuelle Pfad lässt sich in der Befehlszeile mit dem Befehl cd ändern.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] platební příkaz — Zahlungsanweisung, převodní příkaz — Überweisungsauftrag
Wortbildungen:
- příkazový, přikázat
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „příkaz“
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „příkaz“
- [1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „příkaz“
- [1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „příkaz“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „příkaz“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.