příkaz

příkaz (Tschechisch)

Substantiv, m

Singular Plural
Nominativ příkaz příkazy
Genitiv příkazu příkazů
Dativ příkazu příkazům
Akkusativ příkaz příkazy
Vokativ příkaze příkazy
Lokativ příkaze
příkazu
příkazech
Instrumental příkazem příkazy

Worttrennung:

pří·kaz

Aussprache:

IPA: [ˈpr̝̊iːkaz]
Hörbeispiele:  příkaz (Info)

Bedeutungen:

[1] autoritäre Aufforderung, deren Erfüllung erwartet wird; Auftrag, Anweisung, Befehl
[2] Informatik: Textnachricht, die eine Aktion im PC erfordert; Befehl, Anweisung

Synonyme:

[1] rozkaz, nařízení, povel

Beispiele:

[1] Příkazy vydává velitel, ostatní musejí poslouchat.
Der Kommandant gibt Anweisungen, die anderen müssen gehorchen.
[2] Změnit aktuální cestu lze na povelové řádce pomocí příkazu cd.
Der aktuelle Pfad lässt sich in der Befehlszeile mit dem Befehl cd ändern.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] platební příkazZahlungsanweisung, převodní příkazÜberweisungsauftrag

Wortbildungen:

příkazový, přikázat

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „příkaz
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „příkaz
[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „příkaz
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „příkaz
[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „příkaz
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.