rozkaz

rozkaz (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ rozkaz rozkazy
Genitiv rozkazu rozkazů
Dativ rozkazu rozkazům
Akkusativ rozkaz rozkazy
Vokativ rozkaze rozkazy
Lokativ rozkaze
rozkazu		 rozkazech
Instrumental rozkazem rozkazy

Worttrennung:

roz·kaz

Aussprache:

IPA: [ˈrɔskas]
Hörbeispiele:  rozkaz (Info)

Bedeutungen:

[1] Anordnung, deren Erfüllung bedingungslos erwartet wird; Befehl, Weisung, Order, Militär: Kommando, Appell

Synonyme:

[1] příkaz, nařízení

Beispiele:

[1] Dostavím se na váš rozkaz.
Auf ihren Befehl hin werde ich mich einfinden.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] vydat/vydávat rozkaz — Befehl geben, udělit rozkaz — Befehl erteilen

Wortfamilie:

rozkázat, rozkazovat

Übersetzungen
 [1] 
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „rozkaz“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „rozkaz“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „rozkaz“
[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „rozkaz“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.