pojmenovat
pojmenovat (Tschechisch)
    
    Verb perfektiv
    
| Aspekt | ||
| imperfektives Verb | perfektives Verb | |
|---|---|---|
| pojmenovávat | pojmenovat | |
| Zeitform | Wortform | |
| Futur | 1. Person Sg. | pojmenuji, pojmenuju | 
| 2. Person Sg. | pojmenuješ | |
| 3. Person Sg. | pojmenuje | |
| 1. Person Pl. | pojmenujeme | |
| 2. Person Pl. | pojmenujete | |
| 3. Person Pl. | pojmenují, pojmenujou | |
| Präteritum | m | pojmenoval | 
| f | pojmenovala | |
| Partizip Perfekt | pojmenoval | |
| Partizip Passiv | pojmenován | |
| Imperativ Singular | pojmenuj | |
| Alle weiteren Formen: Flexion:pojmenovat | ||
Anmerkung zum Aspekt:
- Dieses perfektive, vollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung abgeschlossen ist und nur einmalig stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.
Aussprache:
- IPA: [ˈpɔjmɛnɔvat]
- Hörbeispiele: pojmenovat (Info)
Bedeutungen:
Synonyme:
Beispiele:
- [1] Už jste svého syna pojmenovali?
- Habt ihr eurem Sohn schon einen Namen gegeben?
 
- [1] Velmi chci dcerušku pojmenovat Eva.
- Ich möchte die Tochter gern Eva nennen.
 
- [2] Tvá a má duše se prolínají tady a teď na tomto místě a v tomto čase a já cítím něco, co nelze pojmenovat.
- Deine und meine Seele durchdringen einander hier und jetzt an diesem Ort in diesem Moment und ich spüre etwas, was man nicht benennen kann.
 
Wortbildungen:
- jmenovat, pojmenování, pojmenovávat
Übersetzungen
    
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „pojmenovat“
- [1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „pojmenovati“
- [1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „pojmenovati“
- [1, 2] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „pojmenovat“
    This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.