posluchač
posluchač (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | posluchač | posluchači |
Genitiv | posluchače | posluchačů |
Dativ | posluchačovi posluchači |
posluchačům |
Akkusativ | posluchače | posluchače |
Vokativ | posluchači | posluchači |
Lokativ | posluchačovi posluchači |
posluchačích |
Instrumental | posluchačem | posluchači |
Worttrennung:
- po·slu·chač
Aussprache:
- IPA: [ˈpɔslʊxat͡ʃ]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] jemand, der etwas bewusst mit den Ohren wahrnimmt; Zuhörer, Hörer
- [2] Student an der Hochschule; Hörer, Hochschüler, Student
Synonyme:
- [2] student, studující
Weibliche Wortformen:
- [1] posluchačka
Beispiele:
- [1] Používal srozumitelné výrazy, aby své posluchače zaujal.
- Er verwendete volkstümliche Ausdrücke, um das Interesse seiner Zuhörer zu erwecken.
- [2] Naše škola posluchače dokonale připraví na výkon povolání.
- Unsere Schule bereitet die Studenten perfekt auf die Berufsausübung vor.
Wortfamilie:
- poslouchat, posluchačský
Übersetzungen
[2] Student an der Hochschule; Hörer, Hochschüler, Student
|
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „posluchač“
- [1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „posluchač“
- [1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „posluchač“
- [*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „posluchač“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.