povolení
povolení (Tschechisch)
Substantiv, n
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | povolení | povolení |
Genitiv | povolení | povolení |
Dativ | povolení | povolením |
Akkusativ | povolení | povolení |
Vokativ | povolení | povolení |
Lokativ | povolení | povoleních |
Instrumental | povolením | povoleními |
Worttrennung:
- po·vo·le·ní
Aussprache:
- IPA: [ˈpɔvɔlɛɲiː]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- Verbalsubstantiv vom Verb „povolit“ (Konjugation):
- [1] Mitteilung, mit der jemand seine Zustimmung zu etwas gibt; Erlaubnis, Genehmigung, Bewilligung
- [2] Beendigung einer Umklammerung oder Haltung; Lockerung, Lockern, Lösen
Synonyme:
Gegenwörter:
- [1] zákaz
Beispiele:
- [1] Prodávající ujišťuje a zaručuje, že budova je vybudována v souladu se stavebním povolením.
- Der Verkäufer versichert und garantiert, dass das Gebäude in Übereinstimmung mit der Baugenehmigung errichtet worden ist.
- [2] Nastavování opěrek do požadované polohy umožňuje dotažení nebo povolení popruhů.
- Die Verstellung der Stützen in die gewünschte Position wird durch Festziehen oder Lockern der Gurte ermöglicht.
Charakteristische Wortkombinationen:
Wortfamilie:
Übersetzungen
[1]
|
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „povolení“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „povolení“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „povolení“
Ähnliche Wörter (Tschechisch):
- ähnlich geschrieben und/oder ausgesprochen: dovolený, povolený
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.