rozhodování
rozhodování (Tschechisch)
    
    Substantiv, n
    
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominativ | rozhodování | rozhodování | 
| Genitiv | rozhodování | rozhodování | 
| Dativ | rozhodování | rozhodováním | 
| Akkusativ | rozhodování | rozhodování | 
| Vokativ | rozhodování | rozhodování | 
| Lokativ | rozhodování | rozhodováních | 
| Instrumental | rozhodováním | rozhodováními | 
Worttrennung:
- roz·ho·do·vá·ní
Aussprache:
- IPA: [ˈrɔzɦɔdɔvaːɲiː]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- Verbalsubstantiv vom Verb „rozhodovat“ (Konjugation):
- [1] Prozess der Wahl einer von mehreren Möglichkeiten; Entscheidungsfindung, Beschlussfassung, Entscheidung
Beispiele:
- [1] Základem rozhodování soudu je dokazováním zjištěný skutkový stav věci.
- Grundlage für die Entscheidung des Gerichts ist der durch Beweisführung ermittelte tatsächliche Stand der Sache.
 
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] svoboda rozhodování — Entscheidungsfreiheit
Wortfamilie:
- rozhodovat, rozhodovaný, rozhodnutí
Übersetzungen
    
 [1] 
| 
 | 
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „rozhodování“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „rozhodování“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „rozhodování“
    This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.