spolupracovník
spolupracovník (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | spolupracovník | spolupracovníci |
Genitiv | spolupracovníka | spolupracovníků |
Dativ | spolupracovníkovi spolupracovníku |
spolupracovníkům |
Akkusativ | spolupracovníka | spolupracovníky |
Vokativ | spolupracovníku | spolupracovníci |
Lokativ | spolupracovníkovi spolupracovníku |
spolupracovnících |
Instrumental | spolupracovníkem | spolupracovníky |
Worttrennung:
- spo·lu·pra·cov·ník
Aussprache:
- IPA: [ˈspɔlʊprat͡sɔvɲiːk]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] Person, die mit jemandem zusammenarbeitet; Mitarbeiter, Arbeitskollege
Synonyme:
- [1] kolega
Weibliche Wortformen:
- [1] spolupracovnice
Beispiele:
- [1] Na všechny spolupracovníky je kladen velký důraz na odbornost a profesionalitu.
- Bei allen Mitarbeitern wird großes Augenmerk auf Fachkenntnisse und Professionalität gelegt.
Wortfamilie:
- spolupracovat, spolupracovnice, spolupráce, pracovník
Übersetzungen
[1] Person, die mit jemandem zusammenarbeitet; Mitarbeiter, Arbeitskollege
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „spolupracovník“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „spolupracovník“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „spolupracovník“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „spolupracovník“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.