spolupracovník

spolupracovník (Tschechisch)

Substantiv, m

Singular Plural
Nominativ spolupracovník spolupracovníci
Genitiv spolupracovníka spolupracovníků
Dativ spolupracovníkovi
spolupracovníku
spolupracovníkům
Akkusativ spolupracovníka spolupracovníky
Vokativ spolupracovníku spolupracovníci
Lokativ spolupracovníkovi
spolupracovníku
spolupracovnících
Instrumental spolupracovníkem spolupracovníky

Worttrennung:

spo·lu·pra·cov·ník

Aussprache:

IPA: [ˈspɔlʊprat͡sɔvɲiːk]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Person, die mit jemandem zusammenarbeitet; Mitarbeiter, Arbeitskollege

Synonyme:

[1] kolega

Weibliche Wortformen:

[1] spolupracovnice

Beispiele:

[1] Na všechny spolupracovníky je kladen velký důraz na odbornost a profesionalitu.
Bei allen Mitarbeitern wird großes Augenmerk auf Fachkenntnisse und Professionalität gelegt.

Wortfamilie:

spolupracovat, spolupracovnice, spolupráce, pracovník

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „spolupracovník
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „spolupracovník
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „spolupracovník
[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „spolupracovník
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.