strážník

strážník (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ strážník strážníci
Genitiv strážníka strážníků
Dativ strážníkovi
strážníku		 strážníkům
Akkusativ strážníka strážníky
Vokativ strážníku strážníci
Lokativ strážníkovi
strážníku		 strážnících
Instrumental strážníkem strážníky

Worttrennung:

stráž·ník

Aussprache:

IPA: [ˈstraːʒɲiːk]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] von der staatlichen Verwaltung eingesetzter, uniformierter Ordnungshüter; Polizist, Gendarm, Wachmann

Beispiele:

[1] „To, zda má automobil zaplacené parkovné, pak v Praze kontrolují buď městští strážníci, nebo speciální monitorovací vozidla, která projíždějí ulicemi a snímají registrační značky.“[1]
Ob das Auto die Parkgebühr bezahlt hat, kontrollieren so in Prag entweder die Wachleute der Stadt, oder spezielle Überwachungsfahrzeuge, die durch die Gassen fahren und die Kennzeichen scannen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] dopravní strážník — Verkehrspolizist

Wortfamilie:

stráž, strážit, strážmistr

Übersetzungen
 [1] 
Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „strážník“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „strážník“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „strážník“

Quellen:

  1. Mladá fronta DNES vom 21. Januar 2020
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.