ukončení

Worttrennung:

ukon·če·ní

Aussprache:

IPA: [ˈʊkɔnt͡ʃɛɲiː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

• Verbalsubstantiv vom Verb „ukončit“ (Konjugation):

[1] Aktion mit dem Ziel, etwas zu beenden; Beendigung, Abbruch, Abschluss, Ablauf

[2] Ende einer Sache, die verschlossen, abgeschlossen werden soll; Abschluss

Synonyme:

[1] zakončení, skončení, dokončení, uzavření

[2] konec, zakončení, závěr

Gegenwörter:

[1] začátek

Beispiele:

[1] Povinnost uchovávat tajemství trvá i po ukončení funkce jednatele.

Die Geheimhaltungspflicht bleibt auch nach Beendigung der Geschäftsführerfunktion weiter aufrecht.

[2] „Ukončení kalhot manžetou si mohou dovolit muži s vyšší postavou, menší typy by tohle ukončení opticky ještě více zmenšovalo.“[1]

Einen Abschluss der Hose mit einer Stulpe können sich Männer mit größerer Statur erlauben, kleinere Typen wirkten mit einem solchen Abschluss optisch noch kleiner.

Wortfamilie:

konec, ukončený, ukončit

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „ukončení“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „ukončení“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „ukončení“

Quellen: