ukončit

ukončit (Tschechisch)

Verb, perfektiv

Aspekt
imperfektives Verb perfektives Verb
ukončovat ukončit
Zeitform Wortform
Futur 1. Person Sg.ukončím
2. Person Sg.ukončíš
3. Person Sg.ukončí
1. Person Pl.ukončíme
2. Person Pl.ukončíte
3. Person Pl.ukončí
Präteritum mukončil
fukončila
Partizip Perfekt  ukončil
Partizip Passiv  ukončen
Imperativ Singular  ukonči
Alle weiteren Formen: Flexion:ukončit

Anmerkung zum Aspekt:

Dieses perfektive, vollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung abgeschlossen ist und nur einmalig stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.

Worttrennung:

ukon·čit

Aussprache:

IPA: [ˈʊkɔnt͡ʃɪt]
Hörbeispiele:  ukončit (Info)

Bedeutungen:

[1] transitiv: etwas zu Ende bringen; beenden, abschließen, schließen

Synonyme:

[1] dokončit, skončit

Gegenwörter:

[1] začít

Beispiele:

[1] Rozhodčí ukončil zápas po devadesáti minutách.
Der Schiedsrichter beendete das Match nach neunzig Minuten.
[1] Ukončete, prosím, výstup a nástup, dveře se zavírají.
Beenden Sie bitte das Aus- und Einsteigen, die Türen schließen.

Wortfamilie:

končit, dokončit, skončit, konec

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „ukončit
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „ukončiti
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „ukončiti
[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „ukončit
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalukončit
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.