dokončit

dokončit (Tschechisch)

Verb, perfektiv

Aspekt
imperfektives Verb perfektives Verb
dokončovat dokončit
Zeitform Wortform
Futur 1. Person Sg.dokončím
2. Person Sg.dokončíš
3. Person Sg.dokončí
1. Person Pl.dokončíme
2. Person Pl.dokončíte
3. Person Pl.dokončí
Präteritum mdokončil
fdokončila
Partizip Perfekt  dokončil
Partizip Passiv  dokončen
Imperativ Singular  dokonči
Alle weiteren Formen: Flexion:dokončit

Anmerkung zum Aspekt:

Dieses perfektive, vollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung abgeschlossen ist und nur einmalig stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.

Worttrennung:

do·kon·čit

Aussprache:

IPA: [ˈdɔkɔnt͡ʃɪt]
Hörbeispiele:  dokončit (Info)

Bedeutungen:

[1] transitiv: etwas zu Ende bringen; beenden, vollenden, beendigen, beschließen, fertigstellen

Synonyme:

[1] ukončit, skončit

Gegenwörter:

[1] začít

Beispiele:

[1] Vrátili se do práce, aby dokončili započaté dílo.
Sie kehrten in die Arbeit zurück, um das begonnene Werk fertigzustellen.

Wortfamilie:

končit, ukončit, skončit, konec, dokončení, dokončený

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „dokončit
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „dokončiti
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „dokončiti
[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „dokončit
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.