výslech
výslech (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | výslech | výslechy |
Genitiv | výslechu | výslechů |
Dativ | výslechu | výslechům |
Akkusativ | výslech | výslechy |
Vokativ | výslechu | výslechy |
Lokativ | výslechu | výsleších |
Instrumental | výslechem | výslechy |
Aussprache:
- IPA: [ˈviːslɛx]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] militärische, polizeiliche oder gerichtliche Befragung; Verhör, Vernehmung, Einvernahme
Synonyme:
- [1] vyslýchání
Beispiele:
- [1] Po té následuje výslech obviněného a svědků a přečtou se důkazy.
- Danach folgt das Vernehmung des Beschuldigten sowie der Zeugen und die Beweise werden verlesen.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] podrobit výslechu — einem Verhör unterziehen
Wortfamilie:
- poslech, vyslechnout
Übersetzungen
[1] militärische, polizeiliche oder gerichtliche Befragung
|
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „výslech“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „výslech“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „výslech“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „výslech“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.