vojsko
vojsko (Tschechisch)
Substantiv, n
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | vojsko | vojska |
Genitiv | vojska | vojsk |
Dativ | vojsku | vojskům |
Akkusativ | vojsko | vojska |
Vokativ | vojsko | vojska |
Lokativ | vojsku | vojskách |
Instrumental | vojskem | vojsky |
Worttrennung:
- voj·sko
Aussprache:
- IPA: [ˈvɔjskɔ]
- Hörbeispiele: vojsko (Info)
Bedeutungen:
- [1] kampffähige Streitkräfte eines Landes; Armee, Heer, Militär, Truppe
Synonyme:
- [1] armáda
Beispiele:
- [1] Biskupové měli ve středověku právo si v době válečných konfliktů zřizovat vlastní vojsko.
- Im Mittelalter hatten die Bischöfe das Recht, in Kriegszeiten ein eigenes Heer aufzustellen.
Charakteristische Wortkombinationen:
Wortfamilie:
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „vojsko“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „vojsko“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „vojsko“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „vojsko“
Ähnliche Wörter (Tschechisch):
- ähnlich geschrieben und/oder ausgesprochen: dvojsklo
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.