zářit

Anmerkung zum Aspekt:

Dieses imperfektive, unvollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung noch nicht abgeschlossen ist, sich wiederholt oder gewöhnlich stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.

Aussprache:

IPA: [ˈzaːr̝ɪt]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

• intransitiv:

[1] Licht emittieren; scheinen, strahlen, leuchten

[2] einen leuchtenden Schimmer abgeben; strahlen, glänzen, funkeln

[3] sich durch leuchtende Farben hervorheben; prangen, strahlen

[4] oft mit Instrumental: sich durch etwas Auffälliges hervorheben; glänzen, blitzen, strahlen

Synonyme:

[1] svítit

[2] lesknout se, třpytit se

[4] vynikat

Beispiele:

[1] Na noční obloze zářil měsíc.

Der Mond leuchtete am nächtlichen Himmel.

[1] „Jednotlivé části houslí dáváme zahnědnout neboli ztmavnout. Buď pod půdní okno, aby na ně zářilo sluníčko, nebo pod UV lampu. Je to vlastně takové solárko pro housle.“[1]

Den einzelnen Teilen der Violine verleihen wir eine braune oder dünklere Farbe. Wir legen sie dazu entweder zum Dachbodenfenster, damit die Sonne darauf strahlt, oder unter die UV-Lampe. Das ist eigentlich ein Solarium für die Violine.

[2] Na hlavě nového panovníka zářila koruna.

Am Haupt des neuen Herrschers funkelte die Krone.

[3] Nová fasáda domu září do ulice.

Die neue Hausfassade strahlt in die Straße.

[4] Karel Gott zářil na hudební scéně desítky let.

Karel Gott glänzte in der Musikszene unzählige Jahre.

[4] Po nečekané výhře nad Federerem byl v extázích a zářil štěstím.

Nach dem unerwarteten Sieg über Federer war er ekstatisch und strahlte vor Fröhlichkeit.

[4] Někdo září, někdo v září. (Průpovídka maturantů.)

Jemand strahlt [vor Erfolg], jemand [muss mal wieder] im September [die Wiederholungsprüfung ablegen]. („Motivationsspruch“ der Abiturienten untereinander)

Wortfamilie:

ozářit, záře, záření, zářivý, zazářit

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „zářit“

[1–4] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „zářiti“

[1–4] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „zářiti“

[1–4] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „zářit“

Quellen: