zvuk
zvuk (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | zvuk | zvuky |
Genitiv | zvuku | zvuků |
Dativ | zvuku | zvukům |
Akkusativ | zvuk | zvuky |
Vokativ | zvuku | zvuky |
Lokativ | zvuku | zvucích |
Instrumental | zvukem | zvuky |
Worttrennung:
- zvuk
Aussprache:
- IPA: [zvʊk]
- Hörbeispiele: zvuk (Info)
- Reime: -ʊk
Bedeutungen:
- [1] mit dem Gehör wahrgenommene Schwingung; Schall, Klang, Ton
- [2] eine bestimmte Ausprägung, ein bestimmter Charakter von etwas; Klang, Name, Ruf
Synonyme:
Beispiele:
- [1] Zvuk urazí ve vzduchu jeden kilometr přibližně za tři sekundy.
- Schall legt in der Luft einen Kilometer in etwa drei Sekunden zurück.
- [1] V multimediálních prezentacích se kombinuje text, obraz a zvuk.
- In multimedialen Präsentationen werden Text, Bild und Ton kombiniert.
- [2] Divadelní soubor našeho města má v okolí dobrý zvuk.
- Das Theaterensemble unserer Stadt hat in der Umgebung einen guten Namen.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] rychlost, výška zvuku — Schallgeschwindigkeit, Tonhöhe
Wortbildungen:
- zvukový, zvukař, dozvuk, pazvuk, přízvuk, ultrazvuk
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „zvuk“
- [1, 2] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „zvuk“
- [1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „zvuk“
- [1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „zvuk“
Ähnliche Wörter (Tschechisch):
- ähnlich geschrieben und/oder ausgesprochen: zvyk
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.