jméno

jméno (Tschechisch)

Substantiv, n

Singular Plural
Nominativ jméno jména
Genitiv jména jmen
Dativ jménu jménům
Akkusativ jméno jména
Vokativ jméno jména
Lokativ jméně
jménu
jménech
Instrumental jménem jmény

Worttrennung:

jmé·no

Aussprache:

IPA: [ˈjmɛːnɔ]
Hörbeispiele:  jméno (Info)

Bedeutungen:

[1] Bezeichnung von Lebewesen oder Dingen: Name
[2] Linguistik: Wort, Nomen
[3] Teil des Namens: Vorname, Taufname
[4] Reputation: Name, Ruf, Image

Abkürzungen:

[2] jm.

Synonyme:

[1] pojmenování, název
[3] křestní jméno
[4] pověst, proslulost, reputace

Unterbegriffe:

[2] podstatné jménoHauptwort, Substantiv; přídavné jménoEigenschaftswort, Adjektiv; vlastní jménoEigenname

Beispiele:

[1] Uživatelské jméno je neplatné.
Der Benutzername ist ungültig.
[2] Toto slovo patří mezi jména.
Dieses Wort gehört zu den Nomen.
[3] Uveďte prosím Vaše jméno a příjmení.
Führen Sie bitte Ihren Vor- und Zunamen an.
[4] Dobré jméno je nejcennější majetek firmy.
Der gute Ruf ist das wertvollste Eigentum einer Firma.

Wortbildungen:

jmenný, jmenovat, jmenovec, jmenovka, ve jménu, zájmeno

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „jméno
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „jméno
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „jméno
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „jméno
[1] centrum - slovník: „jméno
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portaljméno
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.