úkon

úkon (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ úkon úkony
Genitiv úkonu úkonů
Dativ úkonu úkonům
Akkusativ úkon úkony
Vokativ úkone úkony
Lokativ úkonu úkonech
Instrumental úkonem úkony

Aussprache:

IPA: [ˈuːkɔn]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Aktion, bei der eine bestimmte Aufgabe zu behandeln ist; Handlung, Geschäft, Verrichtung

Synonyme:

[1] čin, operace, výkon, zákrok

Beispiele:

[1] Účastníci prohlásili, že jsou zcela způsobilí k právním úkonům a uzavřeli tuto smlouvu.
Die Beteiligten erklärten, dass sie zu Rechtsgeschäften voll befähigt sind und folgenden Vertrag abgeschlossen haben.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] právní úkon — Rechtsgeschäft, úřední úkon — Amtshandlung

Wortfamilie:

konání, konat

Übersetzungen
 [1] 
Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „úkon“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „úkon“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „úkon“
[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „úkon“

Ähnliche Wörter (Tschechisch):

ähnlich geschrieben und/oder ausgesprochen: úkol
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.