ženská

ženská (Tschechisch)

Substantiv, f

Singular Plural
Nominativ ženská ženské
Genitiv ženské ženských
Dativ ženské ženským
Akkusativ ženskou ženské
Vokativ ženská ženské
Lokativ ženské ženských
Instrumental ženskou ženskými

Worttrennung:

žen·ská

Aussprache:

IPA: [ˈʒɛnskaː]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] umgangssprachlich: weibliche Person; Frau, Weib, Weibsperson, Weibsbild

Herkunft:

vom Substantiv „žena

Männliche Wortformen:

[1] mužský

Beispiele:

[1] Všichni mu říkají, že už by si měl konečně najít ženskou.
Alle sagen ihm, er solle sich nun endlich eine Frau suchen.

Wortfamilie:

žena, ženství

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „ženská
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „ženská
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „ženská
[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „ženská

Deklinierte Form

Worttrennung:

žen·ská

Aussprache:

IPA: [ˈʒɛnskaː]
Hörbeispiele:

Grammatische Merkmale:

  • Nominativ Singular Femininum des Adjektivs ženský
  • Vokativ Singular Femininum des Adjektivs ženský
  • Nominativ Plural Neutrum des Adjektivs ženský
  • Akkusativ Plural Neutrum des Adjektivs ženský
  • Vokativ Plural Neutrum des Adjektivs ženský
ženská ist eine flektierte Form von ženský.
Die gesamte Deklination findest du auf der Seite Flexion:ženský.
Alle weiteren Informationen findest du im Haupteintrag ženský.
Bitte nimm Ergänzungen deshalb auch nur dort vor.
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.