Flexion:dovolit

dovolit (Konjugation) (Tschechisch)

< dovolit

Indikativ
způsob oznamovací
Imperativ
způsob rozkazovací
Person Futur
čas budoucí
Präteritum
čas minulý
Maskulinum Femininum Neutrum
belebt unbelebt
ich
dovolím dovolil jsem dovolila jsem dovolilo jsem
du
ty
dovolíš dovolil jsi dovolila jsi dovolilo jsi dovol
Sie
Vy
dovolíte dovolil jste dovolila jste dovolilo jste dovolte
er/sie/es
on/ona/ono
dovolí dovolil dovolila dovolilo
wir
my
dovolíme dovolili jsme dovolily jsme dovolila jsme dovolme
ihr
vy
dovolíte dovolili jste dovolily jste dovolila jste dovolte
sie
oni/ony/ona
dovolí dovolili dovolily dovolily dovolila
Konditional
podmiňovací způsob
Person Futur
čas budoucí
Präteritum
čas minulý
Maskulinum Femininum Neutrum Maskulinum Femininum Neutrum
belebt unbelebt belebt unbelebt
ich
dovolil bych dovolila bych dovolilo bych byl bych dovolil byla bych dovolila bylo bych dovolilo
du
ty
dovolil bys dovolila bys dovolilo bys byl bys dovolil byla bys dovolila bylo bys dovolilo
Sie
Vy
dovolil byste dovolila byste dovolilo byste byl byste dovolil byla byste dovolila bylo byste dovolilo
er/sie/es
on/ona/ono
dovolil by dovolila by dovolilo by byl by dovolil byla by dovolila bylo by dovolilo
wir
my
dovolili bychom dovolily bychom dovolila bychom byli bychom dovolili byly bychom dovolily byla bychom dovolila
ihr
vy
dovolili byste dovolily byste dovolila byste byli byste dovolili byly byste dovolily byla byste dovolila
sie
oni/ony/ona
dovolili by dovolily by dovolily by dovolila by byli by dovolili byly by dovolily byly by dovolily byla by dovolila
Partizip
příčestí
Numerus Aktiv (Perfekt)
činné (minulé)
Passiv
trpné
Maskulinum Femininum Neutrum Maskulinum Femininum Neutrum
belebt unbelebt belebt unbelebt
Singular dovolil dovolila dovolilo dovolen dovolen dovolena dovoleno
Plural dovolili dovolily dovolily dovolila dovoleni dovoleny dovoleny dovolena
Transgressiv Präsens
přechodník přítomný
Transgressiv Präteritum
přechodník minulý
Numerus Maskulinum Femininum Maskulinum Femininum
Singular dovoliv dovolivši
Plural dovolivše
Infinitiv Verbaladjektiv
zpřídavnělá příčestí
Verbalsubstantiv
verbální substantivum
dovolit dovolení
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.