dovolení

dovolení (Tschechisch)

Substantiv, n
Singular Plural
Nominativ dovolení dovolení
Genitiv dovolení dovolení
Dativ dovolení dovolením
Akkusativ dovolení dovolení
Vokativ dovolení dovolení
Lokativ dovolení dovoleních
Instrumental dovolením dovoleními

Worttrennung:

do·vo·le·ní

Aussprache:

IPA: [ˈdɔvɔlɛɲiː]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Verbalsubstantiv: Erlaubnis, Genehmigung

Herkunft:

Verbalsubstantiv vom Verb „dovolit“ (Konjugation)

Synonyme:

[1] povolení, schválení, souhlas

Gegenwörter:

[1] zákaz

Beispiele:

[1] S dovolením!
Gestatten Sie!

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] bez dovolení — ohne Genehmigung, s dovolením — mit Genehmigung

Übersetzungen
 [1] Verbalsubstantiv: Erlaubnis, Genehmigung
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „dovolení“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „dovolení“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „dovolení“

Ähnliche Wörter (Tschechisch):

ähnlich geschrieben und/oder ausgesprochen: dovolený
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.