dispozice

dispozice (Tschechisch)

Substantiv, f

Singular Plural
Nominativ dispozice dispozice
Genitiv dispozice dispozicí
dispozic
Dativ dispozici dispozicím
Akkusativ dispozici dispozice
Vokativ dispozice dispozice
Lokativ dispozici dispozicích
Instrumental dispozicí dispozicemi

Alternative Schreibweisen:

disposice

Worttrennung:

dis·po·zi·ce

Aussprache:

IPA: [ˈdɪspɔzɪt͡sɛ]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Möglichkeit, etwas frei zu verwenden; Disposition, Verfügung
[2] vorherbestimmte, geistige oder körperliche Voraussetzungen eines Menschen; Disposition, Veranlagung, Anlage, Neigung
[3] gehoben: anordnende, meist räumliche Bestimmung; Disposition, Anordnung

Synonyme:

[3] rozdělení, rozvrh

Beispiele:

[1] Veškeré listiny, týkající se činnosti společnosti jsou k dispozici k nahlédnutí v sekretariátu.
Sämtliche Dokumente, die die Tätigkeit der Gesellschaft betreffen, stehen im Sekretariat zur Einsicht zur Verfügung.
[2] Dispozice k alergické reakci je často dědičná.
Die Neigung zu einer allergischen Reaktion ist oft erblich bedingt.
[3] Dům má charakter otevřené stavebnice, což umožňuje splnit požadavky různorodého řešení dispozice bytů.
Das Haus hat den Charakter eines offenen Baukastensystems, was es möglich macht, Anforderungen an verschiedene Konzepte der Anordnung der Wohnungen zu erfüllen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[2] genetická, dědičná dispozicegenetische, erbliche Veranlagung

Wortbildungen:

dispoziční

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „dispozice
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „dispozice
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „dispozice
[1–3] centrum - slovník: „dispozice
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portaldispozice
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.