křik

křik (Tschechisch)

Aussprache:

IPA: [kr̝̊ɪk]

Hörbeispiele: křik^(Info)

Bedeutungen:

[1] weithin hörbare, durchdringende akustische Äußerung von Mensch oder Tier; Geschrei, Gebrüll

Synonyme:

[1] jek, jekot, křičení, řev, volání, vřískot

Gegenwörter:

[1] šepot, šeptání

Beispiele:

[1] „Skřípění brzd, děsivá rána, křik lidí a pak zlověstné ticho.“[1]

Ein Quietschen der Bremsen, ein schrecklicher Knall, ein Geschrei von Menschen und dann eine unheilvolle Stille.

Wortfamilie:

křičet, křiklavý, křikloun, pokřik, vykřičník, výkřik

[1] weithin hörbare, durchdringende akustische Äußerung von Mensch oder Tier

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „křik“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „křik“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „křik“

[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „křik“

Quellen:

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.