obnova

obnova (Tschechisch)

Substantiv, f
Singular Plural
Nominativ obnova obnovy
Genitiv obnovy obnov
Dativ obnově obnovám
Akkusativ obnovu obnovy
Vokativ obnovo obnovy
Lokativ obnově obnovách
Instrumental obnovou obnovami

Worttrennung:

ob·no·va

Aussprache:

IPA: [ˈɔbnɔva]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Reparatur von etwas, das beschädigt oder heruntergekommen ist; Erneuerung, Instandsetzung, Renovierung
[2] Einführung von etwas, das früher existiert hat; Wiederherstellung, Wiederaufbau, Wiederaufnahme, Regeneration

Synonyme:

[1] oprava, renovace
[2] regenerace

Beispiele:

[1] Dobrovolníci pomáhali postiženým po záplavách při obnově domů.
Freiwillige halfen den Betroffenen nach den Überschwemmungen bei der Instandsetzung der Häuser.
[2] „Byl-li někdo pro takový trestný čin již odsouzen, budiž postupováno podle předpisů o obnově trestního řízení.“[1]
Wenn jemand wegen einer solchen Straftat schon verurteilt wurde, wird nach den Vorschriften über die Wiederaufnahme eines Strafverfahrens vorgegangen.

Wortfamilie:

obnovit

Übersetzungen
 [1] 
 [2] 
Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „obnova“
[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „obnova“
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „obnova“
[*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „obnova“

Quellen:

  1. wikisource: Zákon o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.