obuv

obuv (Tschechisch)

Substantiv, f

Singular Plural
Nominativ obuv obuvi
Genitiv obuvi obuví
Dativ obuvi obuvím
Akkusativ obuv obuvi
Vokativ obuvi obuvi
Lokativ obuvi obuvích
Instrumental obuví obuvmi

Worttrennung:

obuv

Aussprache:

IPA: [ˈɔbʊf]
Hörbeispiele:  obuv (Info)

Bedeutungen:

[1] Erzeugnis aus Leder oder aus einem künstlichen Material, das dem Schutz der Füße dient; Schuhe, Schuhwerk

Synonyme:

[1] boty

Oberbegriffe:

[1] oděv

Unterbegriffe:

[1] bačkory, holínky, sandály, střevíce

Beispiele:

[1] Obuv nesmí tlačit a musí pevně držet klouby.
Schuhe dürfen nicht drücken und müssen die Gelenke stützen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] dámská obuv, letní/zimní obuv, obchod obuví - Schuhgeschäft

Wortbildungen:

obuvník

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „obuv
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „obuv
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „obuv
[1] centrum - slovník: „obuv
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalobuv
[1] Hugo Siebenschein a kolektiv: Velký česko-německý slovník. (Großes tschechisch-deutsches Wörterbuch). 1. Auflage. 1. Band А-O, LEDA, 2006, ISBN 80-7335-072-6, Seite 646
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.