státnice

Worttrennung:

stát·ni·ce

Aussprache:

IPA: [ˈstaːtɲɪt͡sɛ]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] umgangssprachlich: Abschlussprüfung auf einer Universität/Hochschule; Staatsexamen, Staatsprüfung

[2] umgangssprachlich: staatlich anerkannte Prüfung, meist aus einer Fremdsprache; Staatsexamen, Staatsprüfung

Abkürzungen:

[1] SZZ

Synonyme:

[1] státní zkouška

[2] státní jazyková zkouška

Beispiele:

[1] Když přijde řeč na státnice, tak se rád chlubím, že z obchodního práva mě zkoušel bývalý ministr spravedlnosti a dal mi jedničku.

Wenn man über Staatsexamen spricht, prahle ich gerne damit, dass mich im Handelsrecht ein ehemaliger Justizminister geprüft und mit einer Eins bewertet hat.

[1] „Na jaře 1959 jsem absolvoval státnice a obhájil diplomovou práci.“[1]

Im Frühjahr 1959 bestand ich die Staatsexamina und verteidigte meine Diplomarbeit.

[2] „»Vystudoval jste vysokou školu, pane svědku?« – »Ano.« »Ovládáte tedy cizí jazyky?« – »Ano. Němčinu a francouzštinu. Mám z nich státnice, prosím.«“[2]

»Haben sie einen Hochschulabschluss/Universitätsabschluss, Herr Zeuge?« – »Ja.« »Beherrschen Sie Fremdsprachen?« – »Ja. Deutsch und Französisch, ich habe darin eine Staatsprüfung abgelegt.

[2] „Říkala jsem vám, že mluvím anglicky, ale státnici nemám.“[3]

Ich habe Ihnen gesagt, dass ich Englisch spreche, aber ich habe darin keine Staatsprüfung.

[2] „Daisy měla na učení jazyků talent, takže v osmnácti si udělala státnici z ruštiny a postupně přidala ještě němčinu.“[4]

Daisy hatte ein Talent beim Fremdsprachenlernen, und so machte sie mit achtzehn Jahren eine Russisch-Staatsprüfung und später noch eine Deutsch-Staatsprüfung.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] studovat/učit se na státnice; mít státnice; složit/skládat/dělat/udělat státnici/státnice

Wortbildungen:

státnicovat

[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „státnice“

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „státnice“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „státnice“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „státnice“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „státnice“

[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „státnice“

Quellen: