větev

větev (Tschechisch)

Substantiv, f

Singular Plural
Nominativ větev větve
Genitiv větve větví
Dativ větvi větvím
Akkusativ větev větve
Vokativ větvi větve
Lokativ větvi větvích
Instrumental větví větvemi

Worttrennung:

vě·tev

Aussprache:

IPA: [ˈvjɛtɛf]
Hörbeispiele:  větev (Info)

Bedeutungen:

[1] Botanik: kleinere Fortsätze von Bäumen und Sträuchern; Ast, Zweig
[2] Teil einer verzweigten Struktur; Zweig, Sparte
[3] genealogische Linie innerhalb der Verwandtschaftsbeziehungen einer Familie; Zweig, Zweiglinie

Synonyme:

[1] ratolest

Verkleinerungsformen:

[1] větvička

Beispiele:

[1] Větve hrušně byly obtěžkané plody.
Die Zweige des Birnbaums waren schwer beladen mit Früchten.
[2] Jižní větev tramvajové trati je nyní mimo provoz.
Der südliche Zweig der Straßenbahntrasse ist derzeit außer Betrieb.
[3] Rod Rožmberků byl jednou z větví rodu Vítkovců.
Das Geschlecht der Rosenberger war einer der Zweiglinien des Geschlechts der Witigonen.

Wortfamilie:

větvička, větvoví, rozvětvený

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1–3] Tschechischer Wikipedia-Artikel „větev
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „větev
[1–3] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „větev
[1–3] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „větev
[*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „větev
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.