vstát
vstát (Tschechisch)
Verb, perfektiv
Aspekt | ||
imperfektives Verb | perfektives Verb | |
---|---|---|
vstávat | vstát | |
Zeitform | Wortform | |
Futur | 1. Person Sg. | vstanu |
2. Person Sg. | vstaneš | |
3. Person Sg. | vstane | |
1. Person Pl. | vstaneme | |
2. Person Pl. | vstanete | |
3. Person Pl. | vstanou | |
Präteritum | m | vstal |
f | vstala | |
Partizip Perfekt | vstal | |
Partizip Passiv | – | |
Imperativ Singular | vstaň | |
Alle weiteren Formen: Flexion:vstát |
Anmerkung zum Aspekt:
- Dieses perfektive, vollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung abgeschlossen ist und nur einmalig stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.
Worttrennung:
- vstát
Aussprache:
- IPA: [ˈfstaːt]
- Hörbeispiele: —
- Reime: -aːt
Bedeutungen:
Synonyme:
- [1] postavit se, povstat, zvednout se, vztyčit se, vzpřímit se
Gegenwörter:
- [1] sednout si, lehnout si, dřepnout si
- [2] ulehnout, uložit se
Beispiele:
- [1] Nevím, jestli mám vstát při státní hymně.
- Ich weiß nicht, ob ich bei der Bundeshymne aufstehen soll.
- [2] V noci jsem špatně spala a ráno jsem vstala o něco později.
- In der Nacht schlief ich schlecht und stand morgens etwas später auf.
Wortfamilie:
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „vstát“
- [1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „vstáti“
- [1 ,2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „vstáti“
- [1, 2] centrum - slovník: „vstát“
- [1, 2] seznam - slovník: „vstát“
- [*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „vstát“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.