úřad
úřad (Tschechisch)
Substantiv, m, hart, unbelebt
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | úřad | úřady |
Genitiv | úřadu | úřadů |
Dativ | úřadu | úřadům |
Akkusativ | úřad | úřady |
Vokativ | úřade | úřady |
Lokativ | úřadu úřadě |
úřadech |
Instrumental | úřadem | úřady |
Worttrennung:
- úřad
Aussprache:
- IPA: [ˈuːr̝at]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] Organ der öffentlichen Verwaltung: Amt, Behörde
- [2] Funktion in der öffentlichen Verwaltung: Amt, Funktion
- [3] Gebäude der öffentlichen Verwaltung: Behörde
Oberbegriffe:
- [3] budova
Beispiele:
- [1] Dnes jsem musel jednat s úřady.
- Heute musste ich mit den Behörden verhandeln.
- [2] Je v úřadu už mnoho let.
- Er/Sie ist schon viele Jahre im Amt.
- [3] Dnes jsem musel na úřad.
- Heute musste ich auf die Behörde.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] finanční, městský, obecní úřad — Finanzamt, Rathaus, Gemeindeamt
- [1] úřad práce — Arbeitsamt
- [2] nastoupit úřad — ein/das Amt antreten
Wortbildungen:
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „úřad“
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „úřad“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „úřad“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „úřad“
- [1–3] centrum - slovník: „úřad“
- [*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „úřad“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.