blbý

Worttrennung:

bl·bý, Komparativ: bl·běj·ší, Superlativ: nej·bl·běj·ší

Aussprache:

IPA: [ˈbl̩biː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

• derb:

[1] nicht sehr intelligent; blöd, dumm, idiotisch

[2] ziemlich unpassend, schlecht; dumm, töricht, albern, unsinnig

Herkunft:

Ableitung zu dem Substantiv blb ^→ cs

Synonyme:

[1] debilní, hloupý, idiotský, pitomý

[2] debilní, pitomý, špatný, zlý

Beispiele:

[1] Připadla si jako nekonečně blbá nána, že na to nepřišla sama.

Sie kam sich wie eine unendlich dumme Pute vor, dass sie nicht selbst darauf gekommen ist.

[1] Byla sice jen blbá prodavačka ze samoobsluhy na vesnici, ale dokázala si najít bohatého chlapa, který ji měl rád.

Sie war zwar nur eine dumme Verkäuferin in einem Selbstbedienungsladen im Dorf, doch es gelang ihr einen reichen Kerl zu angeln, der sie gern hatte.

[1] Myslel si, že policajti jsou blbí, a že ho nikdy nenajdou.

Er dachte, die Polizei ist dumm und schnappt ihn nie.

[2] Venku je dnes tak hezky a já musím tvrdnout v práci... Mám z toho blbou náladu.

Draußen ist es heute so schön und ich muss am Arbeitsplatz verharren... Das bringt mich in schlechte Stimmung.

[2] Havlův legendární terminus technicus „blbá nálada“ si podle agentury osvojila velká část veřejnosti.

Havels legendären terminus technicus „blöde Stimmung“ eignete sich der Agentur zufolge ein großer Teil der Gesellschaft an.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] blbá husa, káča, kráva, kravka, nána, píča, vopice

[2] blbá nálada; blbé kecy, povídačky, řeči, vtipy; blbý nápad

Wortfamilie:

blbě, blb, blbec, blbeček, blbka, blbnout, blbost

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „blbý“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „blbý“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „blbý“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „blbý“