divoký

Worttrennung:

di·vo·ký

Aussprache:

IPA: [ˈɟɪvɔkiː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Zoologie, Botanik: frei in der Natur vorkommend, nicht domestiziert; wild

[2] durch nichts gehemmt, keiner Vorschrift unterliegend; wild

[3] auffallend, auffällig

Synonyme:

[1] neochočený

[3] nápadný, výstřední

Sinnverwandte Wörter:

[1] přírodní, původní

[3] bláznivý, bouřlivý, ztřeštěný

Beispiele:

[1] V lese jí ukázal hnízdo divokých včel.

Im Wald hat er ihr das Nest der Wildbienen gezeigt.

[2] Na divoké řece zažijete mnoho dobrodružství.

Auf einem reißenden Fluss erleben sie viele Abenteuer.

[3] „Kontroverzní návrhář přezdívaný »chuligán anglické módy« proslul divokými kreacemi, které ho vynesly na módní vrchol.“[1]

Der kontroverse Designer, der den Spitznamen »Hooligan der englischen Mode« trägt, ist berühmt für seine wilden Kreationen, die ihn an die Spitze der Modewelt gebracht haben.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] kočka divoká — Wildkatze, divoké prase — Wildschwein, divoká zvěř — Wild, divoké zvíře — wildes Tier, divoká krajina — Wildnis

[2] divoký chlapec — ungestümer Junge, divoká karta — Wildcard, divoká vášeň — heftige Leidenschaft

[2] Divoká Šárka, Divoký západ — Wilder Westen

[3] divoká dlažba — wildes Pflaster, divoká zeleň — üppiges Grün

Wortbildungen:

divoce, divočák, divoko, divokost

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „divoký“

[1–3] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „divoký“

[1–3] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „divoký“

Quellen: