hřebík
hřebík (Tschechisch)
Substantiv, m, hart, unbelebt
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | hřebík | hřebíky |
Genitiv | hřebíku | hřebíků |
Dativ | hřebíku | hřebíkům |
Akkusativ | hřebík | hřebíky |
Vokativ | hřebíku | hřebíky |
Lokativ | hřebíku | hřebících hřebíkách |
Instrumental | hřebíkem | hřebíky |
Worttrennung:
- hře·bík
Aussprache:
- IPA: [ˈɦr̝̊ɛbiːk]
- Hörbeispiele: hřebík (Info)
Bedeutungen:
- [1] dünner Metallstift, ein Ende spitz zulaufend, das andere Ende mit einem Kopf versehen: Nagel, Stift
Synonyme:
- [1] hřeb
Verkleinerungsformen:
- [1] hřebíček
Beispiele:
- [1] Roztrhla si šaty o vyčnívající hřebík.
- Sie riss sich das Kleid an einem überstehenden Nagel auf.
Redewendungen:
- [1] pověsit něco na hřebík (etwas an den Nagel hängen)
- [1] trefit hřebík na hlavičku, uhodit hřebík na hlavičku (den Nagel auf den Kopf treffen)
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] sbíjet/sbít něco hřebíky (etwas zusammennageln), přibíjet/přibít něco hřebíkem (etwas annageln), zatloukat/zatlouct hřebík do zdi (einen Nagel in die Wand schlagen)
- [1] hřebík do rakve (Sargnagel), zlatý hřeb (Höhepunkt [zum Beispiel des Abends])
Wortbildungen:
- hřebíkář, hřebíčkový
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „hřebík“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „hřebík“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „hřebík“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „hřebík“
- [1] centrum - slovník: „hřebík“
- [1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „hřebík“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.