křeslo

křeslo (Tschechisch)

Substantiv, n

Singular Plural
Nominativ křeslo křesla
Genitiv křesla křesel
Dativ křeslu křeslům
Akkusativ křeslo křesla
Vokativ křeslo křesla
Lokativ křesle křeslech
Instrumental křeslem křesly

Worttrennung:

křes·lo

Aussprache:

IPA: [ˈkr̝̊ɛslɔ]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Möbel mit Armlehnen, das zum bequemen Sitzen dient; Lehnstuhl, Sessel, Stuhl, Fauteuil
[2] übertragen: Innehabung eines Amtes; Sessel, Sitz

Synonyme:

[1] sedadlo
[2] úřad

Oberbegriffe:

[1] nábytek

Beispiele:

[1] Posadila se do křesla na verandě a zavřela oči.
Sie setzte sich in den Lehnstuhl in der Veranda und schloss die Augen.
[2] Dvakrát mu bylo nabídnuto ministerské křeslo v koaliční vládě.
Zweimal wurde ihm der Ministersessel in der Koalitionsregierung angeboten.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] čalouněné, elektrické křesloPolstersessel, elektrischer Stuhl; sedět v křesle — im Stuhl sitzen
[2] ministerské křesloMinistersessel; získat křeslo — einen Sitz erhalten

Wortbildungen:

křeslový

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „křeslo
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „křeslo
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „křeslo
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „křeslo
[1, 2] centrum - slovník: „křeslo
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalkřeslo
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.