kmín

kmín (Tschechisch)

Substantiv, m

Singular Plural
Nominativ kmín kmíny
Genitiv kmínu kmínů
Dativ kmínu kmínům
Akkusativ kmín kmíny
Vokativ kmíne kmíny
Lokativ kmínu
kmíně
kmínech
Instrumental kmínem kmíny

Worttrennung:

kmín

Aussprache:

IPA: [kmiːn]
Hörbeispiele:
Reime: -iːn

Bedeutungen:

[1] Botanik: Pflanze mit weißen Blüten; Kümmel
[2] Küche, Gastronomie, Gewürz: längliche aromatische Frucht von [1]; Kümmel

Verkleinerungsformen:

[1, 2] kmínek

Oberbegriffe:

[1] bylina
[2] koření

Beispiele:

[1] „Velkosemenný kmín se daří pěstovat zejména v podmínkách s dostatečnými a dobře rozdělenými vodními srážkami na půdách zásobených humusem, vápnem a živinami.“[1]
Der großsamige Kümmel gedeiht besonders an Orten mit ausreichenden und gut verteilten Niederschlägen auf Böden, die mit Humus, Kalk und Nährstoffen versorgt sind.
[2] Rád si dá vepřové na kmíně.
Er isst gerne Schweinefleisch mit Kümmel.

Charakteristische Wortkombinationen:

[2] mletý kmín — gemahlener Kümmel

Wortbildungen:

kmínový, kmínka, kmínek

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „kmín
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „kmín
[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „kmín
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „kmín

Quellen:

  1. Zemědělec, č.34/2000. Zitiert nach ČNK – korpus.cz.

Ähnliche Wörter (Tschechisch):

ähnlich geschrieben und/oder ausgesprochen: kmen, komín
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.