kmín

Worttrennung:

kmín

Aussprache:

IPA: [kmiːn]

Hörbeispiele: —

Reime: -iːn

Bedeutungen:

[1] Botanik: Pflanze mit weißen Blüten; Kümmel

[2] Küche, Gastronomie, Gewürz: längliche aromatische Frucht von ^[1]; Kümmel

Verkleinerungsformen:

[1, 2] kmínek

Oberbegriffe:

[1] bylina

[2] koření

Beispiele:

[1] „Velkosemenný kmín se daří pěstovat zejména v podmínkách s dostatečnými a dobře rozdělenými vodními srážkami na půdách zásobených humusem, vápnem a živinami.“[1]

Der großsamige Kümmel gedeiht besonders an Orten mit ausreichenden und gut verteilten Niederschlägen auf Böden, die mit Humus, Kalk und Nährstoffen versorgt sind.

[2] Rád si dá vepřové na kmíně.

Er isst gerne Schweinefleisch mit Kümmel.

Charakteristische Wortkombinationen:

[2] mletý kmín — gemahlener Kümmel

Wortbildungen:

kmínový, kmínka, kmínek

[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „kmín“

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „kmín“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „kmín“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „kmín“

Quellen: