listina
listina (Tschechisch)
Substantiv, f
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | listina | listiny |
Genitiv | listiny | listin |
Dativ | listině | listinám |
Akkusativ | listinu | listiny |
Vokativ | listino | listiny |
Lokativ | listině | listinách |
Instrumental | listinou | listinami |
Worttrennung:
- lis·ti·na
Aussprache:
- IPA: [ˈlɪscɪna]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] Schriftstück, das über rechtliche Angelegenheiten informiert; Urkunde, Dokument
- [2] Zusammenstellung von Personen oder Dingen, die etwas gemeinsam haben; Liste, Verzeichnis
Synonyme:
Beispiele:
- [1] Nejznámější listinou v našich dějinách je pravděpodobně Zlatá bula sicilská z roku 1212.
- Die bekannteste Urkunde in unserer Geschichte ist wahrscheinlich die sizilische Goldene Bulle von 1212.
- [2] Na startovní listině účastníků finálového závodu jsem jeho jméno neviděl.
- Seinen Namen habe ich auf der Starterliste im Finalwettbewerb nicht gesehen.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] padělat listinu — eine Urkunde fälschen, Listina základních práv — Charta der Grundrechte
- [2] kandidátní listina — Kandidatenliste
Wortfamilie:
- list, listinný, listovat
Übersetzungen
[2]
|
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „listina“
- [1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „listina“
- [1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „listina“
- [*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „listina“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.