náčelník

náčelník (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ náčelník náčelníci
Genitiv náčelníka náčelníků
Dativ náčelníkovi
náčelníku		 náčelníkům
Akkusativ náčelníka náčelníky
Vokativ náčelníku náčelníci
Lokativ náčelníkovi
náčelníku		 náčelnících
Instrumental náčelníkem náčelníky

Worttrennung:

ná·čel·ník

Aussprache:

IPA: [ˈnaːt͡ʃɛlɲiːk]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] führende, wichtigste Person; Haupt, Leiter, Anführer, Chef, Obmann, Indianer: Häuptling

Synonyme:

[1] vůdce, pohlavár, předseda, župan, přednosta, šéf

Beispiele:

[1] „Smrt obou náčelníků přispěla míru.“[1]
Der Tod beider Anführer trug zum Frieden bei.

Wortfamilie:

čelo

Übersetzungen
 [1] 
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „náčelník“
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „náčelník“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „náčelník“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „náčelník“

Quellen:

  1. wikisource: Justin Václav Prášek, Ottův slovník naučný/Peloponnéská válka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.