doba
doba (Tschechisch)
Substantiv, f
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | doba | doby |
Genitiv | doby | dob |
Dativ | době | dobám |
Akkusativ | dobu | doby |
Vokativ | dobo | doby |
Lokativ | době | dobách |
Instrumental | dobou | dobami |
Worttrennung:
- do·ba
Aussprache:
- IPA: [ˈdɔba]
- Hörbeispiele: doba (Info)
- Reime: -ɔba
Bedeutungen:
- [1] definierter Zeitabschnitt: Dauer, Zeit, Frist
- [2] Zeitpunkt
- [3] längst vergangener Zeitabschnitt: Zeit, Zeitalter, Epoche
- [4] Musik, Taktteil: Taktschlag
Synonyme:
Oberbegriffe:
- [4] takt
Unterbegriffe:
- [1] čekací doba (Wartezeit, Karenzzeit), otevírací doba (Öffnungszeit), pracovní doba (Arbeitszeit)
- [3] doba kamenná (Steinzeit)
Beispiele:
- [1] Po celou dobu byl dvojkou světových žebříčků.
- Während der ganzen Zeit war er Zweiter der Weltrangliste.
- [3] Bronzová doba je historické období, kdy se všeobecně rozšířily základní nástroje z bronzu.
- Die Bronzezeit ist ein historisches Zeitalter, wo Grundwerkzeuge aus Bronze allgemein Verbreitung fanden.
- [4] Tanečníci jdou na čtyři doby od sebe a otočí se.
- Die Tänzer gehen während vier Taktschlägen voneinander und drehen sich.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] doba uplyne (Frist läuft ab)
- [2] do té doby, od té doby
- [2] v současné době (zur Zeit), v poslední době (in letzter Zeit)
Wortbildungen:
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.