doklad

doklad (Tschechisch)

Substantiv, m

Singular Plural
Nominativ doklad doklady
Genitiv dokladu dokladů
Dativ dokladu dokladům
Akkusativ doklad doklady
Vokativ doklade doklady
Lokativ dokladu
dokladě
dokladech
Instrumental dokladem doklady

Worttrennung:

do·klad

Aussprache:

IPA: [ˈdɔklat]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] beweiskräftige Urkunde, Zeugnis, Bescheinigung, Ausweis; Dokument, Nachweis, Urkunde
[2] Bestätigung, Beglaubigung; Bestätigung, Beweis
[3] schriftlicher Beleg; Beleg, Zitat

Synonyme:

[1] dokument, legitimace, osvědčení, průkaz
[2] ověření, svědectví
[3] doložení, příklad

Oberbegriffe:

[1] listina

Beispiele:

[1] Máte u sebe osobní doklady?
Haben Sie die persönlichen Dokumente dabei?
[1] K zápisu do obchodního rejstříku je nutné přiložit doklad o splacení základního kapitálu.
Für die Eintragung ins Handelsregister ist es erforderlich, einen Nachweis über die Bezahlung des Grundkapitals beizulegen.
[2] Na doklad, že se usmířili, podali si ruce.
Zum Beweis, dass sie sich versöhnt haben, gaben sie einander die Hand.
[3] Pro toto slovo nenašel žádný doklad v literatuře.
Für dieses Wort fand er keinen Beleg in der Literatur.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1, 2] vystavit doklad — eine Bestätigung ausstellen
[1] daňový dokladSteuerbeleg, účetní dokladRechnungsbeleg

Wortbildungen:

dokladový

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „doklad
[1–3] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „doklad
[1–3] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „doklad

Ähnliche Wörter (Tschechisch):

ähnlich geschrieben und/oder ausgesprochen: poklad
Anagramme: odklad
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.