hlupák
hlupák (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | hlupák | hlupáci |
Genitiv | hlupáka | hlupáků |
Dativ | hlupákovi hlupáku |
hlupákům |
Akkusativ | hlupáka | hlupáky |
Vokativ | hlupáku | hlupáci |
Lokativ | hlupákovi hlupáku |
hlupácích |
Instrumental | hlupákem | hlupáky |
Aussprache:
- IPA: [ˈɦlʊpaːk]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] abwertend, häufig Schimpfwort: Person, die dumm ist oder etwas Unvernünftiges gemacht hat; Dummkopf, Blödmann, Trottel
Synonyme:
- [1] blb, blbec, blbeček, dement, idiot, debil, kretén, magor, osel, pitomec, trdlo, trotl, trouba, tupec, vůl
Weibliche Wortformen:
- [1] hlupačka
Beispiele:
- [1] „Já jsem takový důvěřivý hlupák a nikoho nepodezírám z žádné špatnosti [...]“[1]
- Ich bin so ein gutgläubiger Dummkopf und verdächtige niemanden schlechter Dinge [...]
- [1] Není to žádný hlupák, má pověst vychytralého, úspěšného byznysmena.
- Er ist kein Dummkopf, er ist als ein kluger, erfolgreicher Geschäftsmann bekannt.
Sprichwörter:
- [1] Co hlupák zkazí, sto moudrých nenapraví.
Wortfamilie:
- [1] hloupý, hloupost, hloupnout/zhloupnout, hlupačka
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „hlupák“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „hlupák“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „hlupák“
Quellen:
- Fitzgerald, Francis Scott (1960): Velký Gatsby. Překlad: Dorůžka, Lubomír. Praha: SNKLHU.
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.