rozum

Worttrennung:

ro·zum

Aussprache:

IPA: [ˈrɔzʊm]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] nur im Singular: Fähigkeit des Menschen zu denken; Verstand, Vernunft, Intellekt

[2] umgangssprachlich, häufig im Plural: Meinung, Einfall; Gehirn, Grips

Herkunft:

Zusammensetzung aus dem Präfix roz- und dem tschechischen Substantiv um

Synonyme:

[1] vědomí, um

[2] mínění, nápad, názor, soud, úsudek

Beispiele:

[1] Cit a rozum se vzájemně doplňují.

Gefühl und Verstand ergänzen sich gegenseitig.

[1] „Tyto sňatky z rozumu uzavřené jen několik týdnů před termínem hlasování tak zásadně ovlivnily průběh celé předvolební kampaně, ve které se spíš než jak a co řešilo kdo a s kým.“[1]

Diese Vernunftheiraten, geschlossen nur wenige Wochen vor dem Abstimmungstermin, hatten großen Einfluss auf den Verlauf der ganzen Vorwahlkampagne, in der es vielmehr über das 'wer mit wem', als über das 'wie und was' ging.

[2] Pokusím se z ní tahat rozumy.

Ich werde versuchen sie auszuhorchen.

Redewendungen:

[1] mít víc štěstí než rozumu — mehr Glück als Verstand haben

[1] přivést někoho k rozumu — jemanden zur Vernunft bringen

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] lidský rozum — menschlicher Verstand, selský rozum, střízlivý rozum — nüchterner Verstand, zdravý rozum — gesunder Menschenverstand

[1] měj rozum! — sei vernünftig!

[1] bez rozumu — ohne Verstand, být při rozumu — bei Sinnen sein

[2] tahat rozumy z koho — jemanden aushorchen

Wortfamilie:

rozumbrada, rozumět, rozumný, rozumový

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „rozum“

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „rozum“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „rozum“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „rozum“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „rozum“

Quellen: