věřící

Worttrennung:

vě·ří·cí

Aussprache:

IPA: [ˈvjɛr̝iːt͡siː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Person, die an etwas glaubt; Gläubiger

Herkunft:

vom Verb věřit

Beispiele:

[1] „Který ze tří papežů je skutečný Kristův náměstek, spravující dobré kněze, jejichž slova a činy otvírají věřícím bránu do nebeského království?“[1]

Welcher der drei Päpste ist der wirkliche Stellvertreter Christi, der die Geistlichen betreut, deren Worte und Taten den Gläubigen das Tor in das himmlische Königreich öffnen?

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „věřící“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „věřící“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „věřící“

Quellen:

Worttrennung:

vě·ří·cí

Aussprache:

IPA: [ˈvjɛr̝iːt͡siː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] weibliche Person, die an etwas glaubt; Gläubige

Herkunft:

vom Verb věřit

Beispiele:

[1]

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „věřící“

Worttrennung:

vě·ří·cí

Aussprache:

IPA: [ˈvjɛr̝iːt͡siː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] an das Göttliche glaubend; gläubig, fromm

Herkunft:

Verbaladjektiv vom Verb „věřit“ (Konjugation)

Gegenwörter:

[1] nevěřící

Beispiele:

[1] Lidé věřící snadno každým nesmyslům se často mohou nechat oklamat.

Gläubige Menschen lassen sich bestimmt oft durch jeden Unsinn täuschen.

Wortfamilie:

věřit, věřitel, víra

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „věřící“